_________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________



VÍTEJTE

Pár pravidel při návštěvě tohoto blogu:
1. Místo na vaše reklamy je ZDE
2. Pokud se váš komentář netýká článku, máte nějaké stížnosti nebo otázky, piště ZDE
3. Pište slušně. Ani já, a ani návštěvníci mého blogu, i kdybych jich bylo 5, nejsou zvědaví na sprosté výrazy a vaši vlastní gramatiku, kterou ani nechtějí luštit.
Pokud narazíte na nefunkční odkaz, byla bych ráda, kdybyste mi ho nahlásili ZDE. Samozřejmě mi tím pomůžete.
Užijte si návštěvu mého blogu. T


__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________

A moment to remember

18. února 2009 v 8:30 | Teraxa |  Teraxy filmový svět
A MOMENT TO REMEMBER
(Nae meori sogui jiugae)



Jižní Korea, 2004



117 minut (Director's cut: 144 min)



Režie: John H. Lee



Hlavní role: Woo-sung Jung, Ye-jin Son






OBSAH:


Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov. Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak.




MŮJ NÁZOR:


Neuvěřitelně pravdivý příběh, plný něhy, lásky i bolesti. Je vidět, že osud si vybírá opravdu neuvěřitelné překážky, které musí člověk překonávat. Už jen vidět cosi takového ve filmu, mě utvrdilo, že život je boj. Někdo bojuje více, jiný méně.

Tento film se zpočátku zdál neškodnou romantickou tvorbou, smazávající rozdíly mezi různými vrstvami společnosti. Však v tu nejkrásnější chvíli přichází rána osudu v podobě Alzheimera. Dnes je to pro spousty lidí 'ten němec, co schovává věci po baráku', ale realita je jiná, mnohem tvrdší.

Nikdo netouží přicházet o vlastní vzpomínky, pomalu kráčet do nicoty. Přesto se to stává a zbývá jen snaha si ještě nějaký ten čas zachovat. I tato mladá žena se snaží svému osudu postavit a žít život s mužem, kterého tolik miluje.

Ve filmu nastala jedna scéna, která mi vehnala slzy do očí. Když muž odcházel do práce, žena ho nazvala jménem svého bývalého přítele. Ačkoliv věděl, že ona za to nemůže, sám potichu trpěl. V jejím případě ovšem později přišli vzpomínky, kdy si uvědomila, co řekla. V tu chvíli, jakoby veškerá bolest a zoufalství čišely přímo z filmu do vás. Vnímání té skutečnosti jako reality, kdy přemýšlíte, proč se tyhle věci dějí.

I přesto můžeme říci, že film skončil, dá se říct, šťastně. Rozhodně po něm přišlo uvědomění, že mj život je pomalu pohádka, oproti tomu, co se stává některým lidem.

Tento film je pro mě jako jedna část skládanky života, ať už mého, nebo cizího, proto si jej prozatím uchovám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama