_________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________



VÍTEJTE

Pár pravidel při návštěvě tohoto blogu:
1. Místo na vaše reklamy je ZDE
2. Pokud se váš komentář netýká článku, máte nějaké stížnosti nebo otázky, piště ZDE
3. Pište slušně. Ani já, a ani návštěvníci mého blogu, i kdybych jich bylo 5, nejsou zvědaví na sprosté výrazy a vaši vlastní gramatiku, kterou ani nechtějí luštit.
Pokud narazíte na nefunkční odkaz, byla bych ráda, kdybyste mi ho nahlásili ZDE. Samozřejmě mi tím pomůžete.
Užijte si návštěvu mého blogu. T


__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________

A tale of two sisters

11. února 2009 v 20:00 | Teraxa |  Teraxy filmový svět
A TALE OF TWO SISTERS
(Janghwa, Hongryeon)


Jižní Korea, 2003


115 minut


Režie: Ji-un Kim






OBSAH:


Sestry Su-mi a Su-Yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí.




MŮJ NÁZOR:

Rozhodně souhlasím s poslední větou. Dívat se na tenhle film v noci a sám je na pováženou. Já to riskla a vydržela jsem něco málo přes půl hodiny a při první nervy drásající scéně jsem to vypla. Přeci jen jsem si chtěla dopřát klidnější spánek a né se bát pohnout a pořád zkoumat, odkud by po mě mohla začít šahat šílená korejka jak vystřihnutá z nejhoršího hororu.

Nakonec jsem se v poledne odhodlala film dokoukat, oknem šlo světlo, byl klid, tak jsem si říkala, že mě jen tak něco nevystraší. Dostala jsem se přes prokletou noční scénu a úspěšně, asi teda s pěti pauzami, jsem se dostávala ke konci. Ovšem ani denní světlo nemohlo zabránit šoku, který jsem dostala, když mi při další hororové scéně začal zvonit telefon. Myslím, že tohle mě vyděsilo víc, než celej film dohromady. Nikdy nevíte, jestli vám nevolá masovej vrah...

Příběh byl od začátku takový zastřený, tajemný a skrýval souvislosti některých jednání postav. Setkáváme se od začátku s dvěmi sestrami, vracejícími se do jejich domu po psychycké léčbě k nenáviděné maceše a otci. Zpočátku film ubíhá pomalým tempem, ale poslední půlhodina je nabitá odkrýváním děje, vysvětlením toho, co zpočátku unikalo. Musím říct, že mě konec překvapil a to celkem příjemně, i když jsem pořád měla to nepříjemné mrazení, když se odkrývaly stopy minulosti. Ani tady neprozradím, jak příběh skončil, protože si každopádně myslím, že film rozhodně stojí za shlédnutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama