_________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________



VÍTEJTE

Pár pravidel při návštěvě tohoto blogu:
1. Místo na vaše reklamy je ZDE
2. Pokud se váš komentář netýká článku, máte nějaké stížnosti nebo otázky, piště ZDE
3. Pište slušně. Ani já, a ani návštěvníci mého blogu, i kdybych jich bylo 5, nejsou zvědaví na sprosté výrazy a vaši vlastní gramatiku, kterou ani nechtějí luštit.
Pokud narazíte na nefunkční odkaz, byla bych ráda, kdybyste mi ho nahlásili ZDE. Samozřejmě mi tím pomůžete.
Užijte si návštěvu mého blogu. T


__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________

Je čas

1. února 2009 v 1:17 | Teraxa |  Povídky
Zase jedna jednorázovka ze světa HP.

Je z hodně staré doby a celkem krátká.





Schovaný za závěsem stál u okna a pozoroval hemžení na ulici.
Lidé se procházeli sem a tam. Občas někdo zamířil do krámku a občas z něj někdo vyšel.
Auta jezdila v nezadržitelném proudu.
To byl život. Život mudlů bez strachu, schovávání a úzkosti.
Jsou jako mravenci.
Tiše si povzdechl a vzdálil se na druhou stranu místnosti.
Místnost byla prázdná až na starou rozdrbanou pohovku, na kterou se posadil.
Upřel oči do prázdna.
V kapse si pohrával se svojí hůlkou.
Rozpačitě si přejel dlaní svoje světlé vlasy.
Je čas?
Ještě se mu nechtělo. Byl ale poslední kdo by hájil čest jejich rodiny.
Poslední Malfoy. Kdo by si to pomyslel?
Je teď na něm, aby ukázal na čí straně stojí.
A on se rozhodl už dávno. Teď musí konat!
Hůlkou vyčaroval zrcátko a hřeben. Při pohledu do zrcadla se na chvíli zastavil.
Pozoroval toho muže, který se tam odrážel. Jeho tvář získávala šedivou barvu, která se jakoby vytrácela z jeho očí. Kolem nich se tvořily tmavé kruhy a vybledlé rty byly celé popraskané.
Vzal hřeben a pomalými jemnými pohyby si pročesával vlasy. Dávno ztratily svou krásu a lesk. Byly zničené a unavené stejně jako on. Tak moc unavené.
Jediným mávnutím hůlky vše opět zmizelo.
Ticho, které ho obklopilo bylo zlověstné a všudypřítomné. Jakoby se nikdy nemělo rozplynout.
Z jeho chmurných myšlenek ho vytrhla sova, která narazila do okna.
Je čas!
Urychleně se k němu přesunul a otevřel jí. Nesla v zobáku malý kousek papíru. Moc dobře věděl, co tam stojí - je čas!
Naposledy se rozhlédl, i když nevěděl proč.
Možná proto, že tu teď trávil více času než v jeho sídle.
Možná proto, že tu našel ztracený klid a rovnováhu.
Možná proto, že už se sem nikdy nevrátí.
Nasadil typický Malfoyovský výraz a přemístil se na shromaždiště.
*
Nebyl první ani poslední.
Neustále se sem někdo přemisťoval.
Každý si hledal své místo. Bylo to jako kdyby někdo chtěl uspořádat šachovou partii. Jeho místo bylo vepředu.
Prodíral se davem a občas někomu kývl na pozdrav. Prohlížel si tváře plné odhodlání, tvrdosti i strachu.
Konečně stanul na svém místě.
"Pottere je čas!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka-chan Katka-chan | Web | 1. února 2009 v 8:32 | Reagovat

Ahojky máš fakt hezký dess a s tim ze mam clanky v menu to udelal asi blog a strasene mi to vadi...

2 teraxa teraxa | 1. února 2009 v 15:39 | Reagovat

Dekuji. Tak to je skoda, ale snad to casem bude jak ma byt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama