Tak konečně po dlouhé době jsem si udělala čas, abych zkoukla A tale of two sisters, nebo také Příběh dvou sester. Na horory nekoukám a už vůbec ne na asijské, které mají podle mě dost silný kalibr...
Ovšem potom, co jsem různě potkávala názory a recenze na tento film, jsem si řekla, že se překonám a mrknu na něj...
Musím přiznat, že jsem to vydržela pouze něco málo přes půl hodiny a to k první trochu vypjaté scéně a film jsem vypla... No pod vidinou hrůzy, která by mě celou noc čekala, jsem si radši zvolila klidnou cestu na záchod :DDD
Přesto jsem se však rozhodla, že ho dokoukám, ovšem s tou podmínkou, že mi bude oknem do pokoje svítit denní světlo, jinak by to asi moje nervyčky nevydržely. Už od začátku byly napjaté jako luk :)
Nevím v čem je rozdíl mezi americkými a aijskými horory, ale právě s těmi americkými jsem nikdy neměla problém, když už sem to vypla, tak většinou z důvodu, že mě to uspávalo... prostě mi nepřijdou nijak zvlášť strašidelné... chybí tomu šťáva. Ale jak mi někdo řekne, ať mrknu na asijský, radši bych zalezla pod stůl..
Hold jsem hrdina každým coulem :D Přesto až film zkouknu, objeví se tu recenze. Jen neslibuju, že to bude brzo, protože mám tendenci a takovéhle filmy koukat na desetkrát.