_________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________



VÍTEJTE

Pár pravidel při návštěvě tohoto blogu:
1. Místo na vaše reklamy je ZDE
2. Pokud se váš komentář netýká článku, máte nějaké stížnosti nebo otázky, piště ZDE
3. Pište slušně. Ani já, a ani návštěvníci mého blogu, i kdybych jich bylo 5, nejsou zvědaví na sprosté výrazy a vaši vlastní gramatiku, kterou ani nechtějí luštit.
Pokud narazíte na nefunkční odkaz, byla bych ráda, kdybyste mi ho nahlásili ZDE. Samozřejmě mi tím pomůžete.
Užijte si návštěvu mého blogu. T


__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________

Co mě honilo a nedohonilo

10. dubna 2011 v 14:38 | Teraxa |  O všem a o ničem
Stále to běhá a já to né a né chytit. Jednou je to v jednom rohu, pak najednou v druhém, nahoře a dole... Myšlenky jsou zajímavá věc. Začnete u toho, co si uvařit a pak uvažujete, jestli je 'cool' nosit barevný nehty.
To slovo nesnáším.

Nevím, jestli jsem to už zmiňovala, ale vyluxovala jsem si tlačítka z klávesnice u notebooku.
To je tak, když chcete vyluxovat ty drobky, co se tam usadily při svačení a zapomenete, že tlačítka jsou jaksi vyndavatelná. No co, ani já nejlem světaborec, aby mi všechno hned došlo.
No a díky tomu jsem strávila půl hodiny na balkoně přehrabovaním se v odpadkovém pytli vysavače. Asi mi už od mala bylo souzeno hrabat se v bordelu. Avšak ztracené Q a A byly na světě.
Nic vám neudělá větší radost, než přehrabování se v bordelu, za účelem nalezení takových miniaturních blbůstek, než představa, že to budete muset oznámit jednomu nenadšenému rodinému příslušníkovi. Já se mu na jednu stranu nedivím s tím, jak jsem levá a co už se mi povedlo - mezitím třeba odpálení základní desky :)

Chce se mi jít pařit. Kamarádka volala předevčírem o půlnoci, ať za nimi jdu do hospůdky, ale řekněte, jak se dostat někam, kam už vám nepojede metro a netušíte kudy jít nebo to objet o půlnoci a ještě naprosto sama. Mám občas sebevražedné sklony, když přebíhám před tramvají, ale tak strašně na tom přeci jen nejsem.

Špenát, či krabí tyčinky?
Brambory, rýže, či nudle?

Bože, já mám hlad... a trosečník je už nejspíš taky polomrtvej hlady.

Už jste někdy šilhali hlady? Já ne, a ani nechápu proč se to říká.

Mám ráda hady, ale už dva dny se mi zdá, jak mě uštknout několikrát za sebou. Až nějakého uvidím, myslím že ho ušktnu první.

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo skočit nezajištěný z vysoké budovy? Ten pocit těsně před dopadnutím? Nedá mi to spát. Mám v sobě touhu to zkusit... Ale kdo by se dobrovolně zabíjel, že? Bungee jumping není ono, když víte, že vás to zachrání. Chtěla bych poznat ten pocit, co vás k takovému činu dovede, ale nechci ho nikdy zažít.

Je správná věc udělat další krok? Já nevím. Mohlo by to vypadat, že je i šance a chvíle nadšení tomu nechybí, ale občas se to zdá být špatný nápad. Proč to nezkusí on? Pak by možná byla ta odvaha, co se kolem potuluje a nechce podat pomocnout cuku. Mám ráda cuchání ve vlasech.

Déja vu... Napadlo vás někdy, že to není jen obyčejná vidina? Že to je třeba symbol toho, že máte druhou šanci? Šanci změnit něco, co jste udělali špatně? Ale co to teda bylo? Vždyť je tolik jiných věcí, co by člověl chtěl vrátit a nemůže. Může si jen neustále připomínat, že některé chyby už nejdou odčinit.

Pro dnešek vaše citově nevyrovnaná a vysavačům se vyhábající,
Teraxa

PS: Vyhrála rýže a krabí tyčinky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 týnuše týnuše | Web | 10. dubna 2011 v 17:31 | Reagovat

Já mám na čištění klávesnic takovou skvělou věc. Jmenuje se CyberClean, je to taková hmota která se dostane všude a vyčistí to. A myslím, že ani nebyla moc drahá. Hodí se protože věřim, že by se mi to povedlo stejně jako tobě.
Cuchání ve vlasech taky zbožňuju. A škrabkání na zádech.
Myslím, že by stačil i Bungee Jumping. Aspoň pro ten pocit volnýho pádu.
Déja vu jednou bylo vysvětlený ve 100+1, samozřejmě nějak vědecky. Zpomalená reakce mezi mozkovejma hemisférama, a blablabla. Já teda věřim spíš na tu 'duchovnější' verzi.
A u mě by určitě vyhrál špenát. S palačinkama naslano!:)

2 týnuše týnuše | Web | 10. dubna 2011 v 17:47 | Reagovat

Je to taková jako modelína lehce slizovějšího rázu dosti radioaktivní barvy, kterou přitiskneš na libovolné místo, ona se vcucne do každýho otvorečku a bordel se na ní přicucne, pak jí uklidíš, znova použiješ, uklidíš, použiješ, dokud lepí. Já jí mám už přes rok. :)

http://www.egifts.cz/Originalni-Darky-a-Gadgets/Cyber-clean

3 Lennroe Lennroe | Web | 10. dubna 2011 v 20:43 | Reagovat

Já ty klávesy, vždycky vyndám a pak to umeju celý, ale moc často se k tomu teda nedostanu.
To s tím skokem mě taky napadlo, ale jak to provést...
Mňam, kam se hrabe můj chleba se šunkou.
Já vlastně nevím, budu se někdy muset podívat do zrcadla, až budu mít zase hlad.

4 Guizmo Guizmo | 11. dubna 2011 v 9:18 | Reagovat

Nuu jestli se ti neukazují komentáře, zkus změnit prohlížeč ^^

5 Sophie Sophie | Web | 11. dubna 2011 v 19:34 | Reagovat

Ta poslední myšlenka je dokonalá. Bohužel nevím jestli nám to něco pomůže, já mívám totiž většinou spíš "už slyšené".
Vyluxovala tlačítka :D Tak to by mě asi doma zabily, ale vzpomínám jak nám přesně tuto činnost asi před rokem doporučoval češtinář. Asi moc zkušeností s klávesnicema nemá.
Skočit... moje vysněná smrt :D Ne zabít se nechci, ale ten pocit letět musí být úžasnej. A ten pocit když uděláš poslední krok. Jo, taky bych chtěla vědět, co ten člověk musí cítit, aby to dokázal.
By the way: V pátek jdu s kamarádkou lozit po lešení, možná napíšu z nemocnice jaký to je... letět.

6 Memorin Memorin | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 22:15 | Reagovat

jak se znám, já bych už je zpátky nepřitloukla, kdyby už se stalo, že bych je teda našla
kdysi jsem milovala kradení drobností na smeťáku a pak ho zrušili a teď jsou jen nebezpečné, spínavé radioaktivní místa za kterýma se nebdu honit do dalšího města a nakonec to stejně zapálí
co taky s tím, že

brambory jím jen když mi je někdo udělá

já o tom psala, nakonec anděla chytl za ruku a skočili do stále ještě houstnoucí tmy - měla bych psát, ale jak, když píše o ďáblu a on ti bere věci, které miluješ?

taky ho pocuchej a možná pochopí...

nebo to, že se pořád točíme dokola... četla jsi Temnou věž...? pokud ne, doporučuji. a pokud tě první kniha bude nudit, nezatracuj celou sérii
co kdyby všechno byla fikce, jak pak zjistit, co je pravdivé
že existuješ

7 Teraxa Teraxa | Web | 11. dubna 2011 v 22:35 | Reagovat

[2]: Vyzkouším :)

[3]: Já to zkoušela a nepomohlo :D

[4]: Jop, někdy to funguje a jindy mě :) No, dala jsem si druhé kolo.

[5]: Věř mi, že jak zmizeli v tý trubce, první moje myšlenka patřila tomu, že jsem mrtvá :D Bože, neber mě doslovně, nemocnice jsou svině!

[6]: Já brambory miluju, dneska jsem je měla.
Radši píšu o ďáblu, mám k němu blíž :D
Že mě to nenapadlo :D
Nečetla, ale vyzkouším, když je to tvé doporučení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama